Jste zde: HlavníO tábořeMinulé ročníkyPříspěvky od dospělákůVaříme pod šteflovou skálou 2 97

Vaříme pod šteflovou skálou 2 97


Přiměřeněééééé….!

„Sedni si na zadek a neotravuj…..“, zahřmělo od pracovního stolu, kde dvojice kuchařů připravovala těsto na litý koláč. Hmmm.. litý koláč to mají děti po Šteflovou skalou rády. Řeknu vám, že se po něm vždy zapráší, i když, a teď kuchaříku poslouchej, se dělá pro 50 dětí a 18 dospěláků, nejlépe osm pekáčů. Míla ho dělal podle nějakého receptu z půdy, ale se Standou to byla vždy dvakrát větší pochoutka. Za kuchyňským pultem byli dva jak maňásci a náhodní kolemjdoucí si posedali k nejbližšímu jídelnímu stolu otočeni tak, aby jim nic z té přípravy neušlo. „Tak Mílo, kolik tam dáme mouky?“ pro jistotu zahřímal Standa. Věděl, že to bude stejně jako minule nebo předminule, ale aby řeč nestála, musel vždy jeden z té povedené kuchařské dvojky tuhle otázku hodit na pult, od kterého se odrazila a padla do uší zvědavých čumílků. „Přiměřeněéééééééé……“, ozvalo se do prostoru a už  všichni věděli co bude následovat. Skoro 0,5kg polohrubé mouky, skoro 0,25kg cukru (krystal nebo písek), asi 1/8 margarínu ( podle toho, co je na trhu), asi 2 vejce, určitě ne méně než 1 prášek do pečiva, skoro se doporučuje 1 vanilkový cukr a do toho přiměřeně mléka, tak asi 1/3 až 1/5 litru, aby těsto teklo.Trochu omastku si necháme na žmolenku, kterou zhotovíme z polohrubé mouky smíchané s cukrem a s tím omastkem, který  obchod dodal.A teď začal ten čarodějný postup, kdy ti dva za pultem čarovali nad těstem k potěše čumilů a tklivě i záhadně motali páté přes deváté. „Kolik vyndáme mís na těsto?“ „Přiměřeně“ a sáhli pod pult pro jednu velkou bílou mísu s míchačku s mixer a už to fičelo. „Kolik mouky?“ „Přiměřeně…“ „Cožé..?“ „Povídám hernajs přiměřeně!“ zlobil se ten druhý. „No já už jsem se lek, že né…..,..to bysme to nedělali dobře a asi bysme to museli nakonec sníst sami!“ „Nééé.. my chceme taky“, ozvalo se z první řady diváků, kteří tam neměli co dělat, nebo? je určitě někde hledá jejich vedoucí, ale co naplat. Sedí tu a začínají se bavit. V tom vplul do jídelny oddílák, jehož mládež se bavila na úkor kuchařů. Nejprve se na mládež obořil, že co si to dovolují, když mají být na Pahorkách s ostatní částí oddílu. Když však viděl snaživou kuchařskou dvojku, jen z něj vypadlo: „Co stojí lístek na to představení do první brázdy?“ „Přiměřeněéééé…“, ozvalo se za pultem, ale to už oddílák seděl vedle svých „lidí“ a jeho bránice začala pracovat. Zbytek oddílu s praktikantem kdesi na Pahorkách mezitím plnili přiměřeně svůj úkol….

Aktualizováno 25. 2. 2013 18:54

Go to top