Zobrazit fotografie k tomuto článku ve fotogalerii.
Jednoho dne si na táboře povídáme o tom, co uděláme příští rok za hru. Padla spousta nápadů, a já, přitahovaný mystikou Irska a staré Anglie, bájemi a legendami o Artušovi, kouzelníku Merlinovi, starobylých stavbách STONEHENGE, STANTON DREW a krásou tamní flory a zvířeny, jsem začal shánět podklady pro CETECH Rytíři kulatého stolu. O Irsku jsem toho bohužel moc nesehnal. Většina legend a mýtů je spjata s Anglií jako takovou. I když v té době spory mezi Irskem, Anglií a Skotskem byly časté, veliké a celkem vášnivé. To proto, že tyto národy dávají hodně najevo svou hrdost. Ale to byla jiná doba.
O Anglii každý z vás něco ví. Myslím z historie ostrovu Anglie. Kdo z vás ještě neviděl Prvního rytíře? Legend o kulatém stolu či kouzelníku Merlinovi je spousta. A tak jsem začal tvořit.
Děti, jakožto panoši, přijely na pozvání správce Camelotu pokusit se vytáhnout meč, legendární meč zahalený mnoha mýty, který byl odedávna zasazen do skály. Jméno toho meče mluví samo za vše, jmenuje se Excalibour. Jak legenda praví: meč může pozvednout pouze ten, jenž má čisté srdce a je předurčen vládnout spravedlivě. Nepovedlo se to ani jednomu panošovi, který se o to pokusil. Vše už vypadalo být ztracené a marné, ale v tu chvíli se ozval Artuš, v té době ještě chudý měšťan, ale přímý potomek zesnulého krále, a pokusil se meč vytáhnout. A uspěl. Po právu byl pasován na rytíře a krále Camelotu. K projevu dobré vůle všechny přítomné pozval na rytířský turnaj. Tam se bojovalo o barvy oddílů a také o jejich názvy. Tím se vytvořila zásoba dřeva pro celý běh tábora, každý dostal barvu a název oddílu podle pořadí v jakém se umístili a vše mohlo začít. Když skončil turnaj a večer po prvním táborovém ohni šel Artuš uschovat meč zpět do skály, kde je byl dostatečně v bezpečí. Kde nic tu nic, jak se objevila, tak zase zmizela, neznámá osoba v černém, která mu ho ukradla a král byl nevědomky raněn. Celá tato večerní událost zapříčinila, že Artuš do rána onemocněl. Panoši nevěděli, co se děje, a proto se vydali hledat bylinkáře, aby se dozvěděli, co srazilo mocného panovníka na kolena. Po diagnóze šli uvařit léčebný lektvar. Ale ani ten nezabral, a tak se vydali po kraji a hledali pomoc. Hledali nejprve u Merlina a po Merlinových slovech, že za nemoc může ukradení meče, se ho vydali hledat. Prošli mnohými městy a pomohli k záchraně jednoho z měšťanů města Muchoru. Ten jim řekl, že pokud chtějí najít zloděje, musejí se na to připravit, a proto se vydali vyrábět zbraně, ale hlavně šli nalézt Svatý grál, který jim dodá sílu a moc pro nastávající boj. Hledali i v rozlehlých dálavách Anglického venkova. Tato cesta jim trvala tři dny a tři noci, ale dočkali se š?astného konce. Po nalezení grálu se vrátily zpět do hradu, ale čekalo je nemilé překvapení! Mezi tím, co byli na dlouhé a strasti plné cestě, se stalo, že zloděj, který byl zřejmě mocný čaroděj, jim otrávil všechnu vodu. Tím se otrávili sami a nastal nelítostný boj o každou minutu přežití. Po snídani je Merlin poslal pro živou vodu. Když už se připravovali na bitvu, tak se v noci stala strašlivá věc. Ztroskotala zásobovací loď jedoucí do přístavu se všemi nutnými zásobami, proto si museli dojít pro zásoby sami. Posledních pár dnů před bitvou se konečně dozvěděli, že zloděj sídlí na nedalekém hradu a to všem zvedlo náladu. A šlo se do boje!!
Na konec, když už bylo po všem, když vyhnali tajemnou postavu z jeho opevněného hradu, Artuš všechny své statečné bojovníky pozval na hostinu a večer se společně vydali pro meč, který byl schován zaklínadlem toho mocného a neznámého čaroděje. Po vyslovení zaklínadla se náhle zjevil Excalibour a to byl konec dlouhého zápolení. Po tom všem následovalo loučení, balení a slzy. Každý z nás, kdo tam byl, ví, že za rok sejdeme se zas.
Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na téhle hře podíleli ať herecky, metodicky nebo administrativně. Jmenovitě: Jenda PIKNIK Suchý, Petr PIKNIČEK Suchý, Vojta FOX Liška, František Havlík, Petr PROŠEK Procházka, Lukáš MEDY Jančar, Milánek Priknerů a Milan JUMBO Vobecký, Zbyněk Suchý, Zuzka Štichová a Jitka Všetíčková. Všem těmto lidem děkuji. Prostě chci poděkovat všem oddílákům, praktikantům, kuchařům, vedení a hlavně všem dětem, co přijely hrát si s námi, zablbnout si a užít si srandu do krásné pošumavské krajiny.
Děkuji Vám všem, s pozdravem Petr GLOBUS Staněk.
Aktualizováno 26. 2. 2013 14:01