Kronika města Kocourkova
Město moudrosti
Je možné, že už vám někdo o Kocourkově leccos pověděl. A možná že i nepěkné věci. Nevěřte tomu! Lidé se rádi posmívají. Já vám však pravím, že nikdy nebylo města chytřejšího než Kocourkov. Nemohli byste chytřejšího města najít proto, že nikde na světě nemají a neměli tak chytré starosty a nikde páni městští radní tak rozumně nerozhodovali jako právě v Kocourkově. Povyprávím vám tedy příběh z roku 2010, abyste si mohli udělat vlastní názor na město ze všech nejmoudřejší.
Červenec 2010 n. l.
Do Kocourkova toho léta zavítalo několik desítek pánů učedníků, hledajících přivýdělek. Páni radní si řekli: “Inu proč ne?!“, a dívky i mládence, mladé i staré, zaměstnali ve svých cechách. Rozdělili je do skupin podle věku, síly, hbitosti, chytrosti, ostražitosti a vtipu tak, aby každý cech měl vyrovnanou posilu a vše klapalo. Jejich mistři byli Ti nejlepší z nejlepších a svým pomocníkům, dávali dobré rady a učili je řemeslu. Byli zde řezníci, vinaři, horníci a švadleny. Starosta spolu s radními se rozhodli, že zvýší kvalitu stejně jako kvantitu odvedené práce tím, že budou pořádat pracovní soutěže mezi jednotlivými cechy. Moudří radní to jsou, jak už jsem pravil.
Jak se v dřevařském pětiboji utkali a dříví na kousky ťali
Bylo to dne pondělního, když starosta i radní vyhlásili dřevařský pětiboj. Všechny cechy se vydaly s pilkami a sekyrkami do lesa. Byl to boj krutý a vyrovnaný, třísky lítaly na všechny strany a vzduch byl nasycen potem. Soupeřilo se v plnění plnometru dřevem, v sekání a přeřezávání klády, přesekávání šišek a v mnoha dalších disciplínách. Pozdní odpoledne bylo časem posledního úkolu, kocourkovští učedníci museli napravit chybu svých předchůdců, kteří těžce snášeli klády z lesíka nad městem. Kocourkovští radní totiž zjistili, že je mnohem rychlejší klády z kopce dolů kutálet. A tak cechy soupeřily, kdo rychleji klády vynese nahoru a skutálí dolů. Po tomto perném dni bylo v Kocourkově tolik dřeva, že nebylo pochyb o tom, ve kterém městě mají nejchytřejší radní s nejlepší metodou jeho získání a dopravení do městečka.
Jak cechy hrdě erby své vyrobily, radnice postavily a studny vykopaly
Učedníci byli rozpáleni bojem a hrdi na své výkony tak, že si vyrobili erby se svým znakem. Ty pak předváděli na přehlídce celému městu a nesli je jako pávi své peří. Starosta potěšen jejich nadšením se rozhodl pro další úkol-postavení radnice. Dřeva bylo v Kocourkově dost, tudíž nic nebránilo cechům vyrobit své návrhy radnic, z nichž bude vybrán a postaven ten nejlepší. Radní věděli, jak moc šikovné pomocníky na léto najali, ale nepočítali s tím, že všechny návrhy budou tak originální a skvělé. Dumali spolu se starostou dlouho, celý den a celou noc, než konečně našli to nejlepší řešení. Ach, chytré to hlavy kocourkovské! Jelikož Kocourkov je město nejmoudřejší a nejkrásnější, bude mít radnice čtyři! A tak každý cech postavil svou radnici podle plánku, a jak nejlépe uměl a za odměnu v ní mohl strávit první noc. Od té doby se v Kocourkově používají všechny čtyři radnice. Hned pár dní na to ale potkalo městečko hrozné neštěstí, došla voda a tak byly znovu povolány cechy, které vykopaly hned studny čtyři, a Kocourkov byl zachráněn. Jak šťastní a hrdí byli páni rádní na svou chytrost!
O dalších příbězích a dobrodružstvích hrdinských cechů
Za dobu, co učedníci sloužili v Kocourkově, vykonali mnoho skvělých skutků. Pomáhali ve stavbě města, hráli ochotnické divadlo pro široké okolí, vydali se na několikadenní túru za poznáním okolní krajiny a plněním těžkých úkolů. Při svém putování, navštívili Westernový ranč a moudrého děda na skále, který jim svěřil své tajemství. Vyrobili také skvostná nosítka pro chytání vepřů, soupeřili při vodních bojích u rybníka Skašova za městem a zdolali kruté provazové nástrahy v lese. Zvládli také získání a připravení potravy v nepříznivých podmínkách v lese a každou Kocourkovskou sobotu trávili společnou večerní zábavou. Všechny jejich úspěchy a vítězství se zaznamenávali v chytré hře radních, „Kocourku, nezlob se“.
Jako poslední z jejich úkolů byla výprava na Horu Bzí, kde byl uschován poklad, po kterém kocourkovští radní velice toužili. Ani zde skvělí učedníci nezklamali a cechy i celé městečko se tak mohlo pyšnit pokladem.
Už je vám jasné, proč je toto městečko považováno za nejchytřejší a nejmoudřejší na světě? S každým problémem si vědí rady a všechno vyřeší nejlépe. A když někdy třeba zaváhají, mají po ruce skvělé mistry a jejich učedníky, kteří jim pomohou.
Aktualizováno 26. 2. 2013 13:55