Starověké Řecko 2011
Cestovní kancelář Štefltour nabídla jako jedna z mála v létě roku 2011 velice kvalitní a výhodnou nabídku pobytu v Řecku i přes tehdejší krizi, která zde i nadále trvá.
V době od 2. do 23. července se v jejich hotelu Štěflova skála, v jedné z nejlepších řeckých lokalit, ubytovalo kolem 50 českých turistů, kteří však druhý den zmizeli a objevili se až za 3 týdny. Nikdo z nich nebyl schopen vysvětlit, co se tehdy stalo. Až dnes vám přinášíme krátké svědectví několika z nich.
Z výpovědi:
Dne 2. 7. 2011 nás na různých místech postupně nabral autobus cestovní kanceláře. Plni nedočkavosti z nadcházejících dnů v prosluněném Řecku jsme si užívali cestu a netušili, co nás čeká. Po celkem rychle utíkající cestě, svačině a několika zastávkách jsme byli skoro v cíli. Autobus nás vysadil v Měčíně, městě v západní části Řecka, a my museli urazit ještě krátký úsek k hotelu pěšky. Čtyřhvězdičkový hotel, perfektně vybavený, s dvoulůžkovými pokoji, luxusní koupelnou, obrovskou hotelovou zahradou, bazénem v blízkosti a prvotřídní kuchyní nás nadchl už z dálky. Při samotné prohlídce jsme byli doslova unešení vším tím komfortem. Čeští delegáti nás po několika skupinkách prováděli po hotelu a poskytli nám veškeré potřebné informace, včetně zodpovězení našich dotazů. S plnými břichy jsme ulehli do měkkých postelí a nic netušíce sladce usínali. To, co pak přišlo, nikdo z nás nečekal.
Ráno nás probudil hrozný hluk, křik a lomcování rameny. Nějací lidé v bílých hábitech nás budili a hnali na dvůr hotelu. V tu chvíli nám došlo, že to není hotel ani jeho dvůr, ale nějaké malé náměstíčko obklopeno několika domky. Z těch budov jsme právě vylézali! Na náměstí stál obrovský řecký chrám a kolem nás byl všude prach a dusno. Lidé, kteří nás vyhnali z postelí, vypadali jako z filmu Trója a snažili se nás utišit (byli až nápadně podobní hotelovému vedení, obsluze a delegátům). Jedna z nich, asi nějaká kněžka, začala svůj projev, ve kterém nás poprosila o pomoc při řešení úkolů a potíží, které u nich nastaly, a my z něj pochopili, že jsme sice pořád v Řecku, ale o tisíce let dříve-ve Starověkém Řecku!
Po prvotním šoku se nám ta situace začala líbit a pomalu jsme se přizpůsobovali „novému světu“. Jako první jsme si ušili nové šaty, abychom zapadli a rozdělili jsme se do skupin, ve kterých jsme střídavě plnili požadované služby a úkoly. Museli jsme uspět ve dřevařském pětiboji a zařídit tak pro naše „městečko“ dostatek dřeva. Během našeho výletu jsme zažívali netušená dobrodružství a pomáhali řeckých bohům a hrdinům s jejich problémy. Vydali jsme se na příklad na dobrodružnou noční výpravu k řece Styx a pomocí vlastních božských písní zachránili jeden zamilovaný pár od tragického konce jejich života. Setkali jsme se Kentaurem, stavěli válečné lodě a na jejich palubě odolávali všemožným nástrahám a vítězili. Vařili jsme léčivé čaje, vyrobili posvátná nosítka pro naši kněžku a zdolali strastiplnou, několikakilometrovou a několikadenní cestu po řeckých krajích. Navštívili jsme také vřeštící nymfu v horách, vyslechli její žal a pomohli jí od něj. Při našich poutích a bitvách jsme utržili několik zranění, ale nevzdali jsme se a bojovali a plnili úkoly dál. V řeckých lesích jsme obcházeli slepou kněžku, stavěli města a pomáhali hledat lupiče z celého okolí. Při našem pobytu jsme také rozluštili mnoho šifer a cizích jazyků. Každou zdejší sobotu jsme usedali ke společnému ohni a pěli božské písně a radovali se z úspěšného plnění úkolů. Hráli jsme zde také opravdové řecké divadlo s maskami. Poslední dny jsme se zúčastnili pravých řeckých Olympijských her a vytvořili ty největší rekordy. Naše božské vedení si nás oblíbilo a za naše úspěchy nás bralo ke Skašovskému moři, kde jsme také zdolali „Jezevčí maraton“, navštívili jsme s nimi bájné město Klatovy a Delfskou věštírnu.
20. den nám naši Bohové a vládci oznámili, že už jsme jim pomohli se všemi útrapami, které je postihly, a že je čas vrátit se domů. A tak jsme se po 3 týdnech skvělých dobrodružství a úžasně prožité dovolené vrátili do roku 2011 a do svých domovů.
Aktualizováno 26. 2. 2013 13:55